1. Nechcu tě, děvčino, nechcu tě,
sú lidé v dědině, znajú tě,
že nechceš stávat, kravičkám dávat
a na pole ich vyháňat.
2. Přiňdy k nám, synečku, v sobotu
Uhlédneš ty moju robotu,
Já ráno stávám, kravičkám dávám
A na pole ich vyháňám.
3. Přišéł tam syneček na ráně,
Zastáł spat cérečku na łavě:
Po šlakoch stáváš, kravičkám dáváš
A na pole ich vyhánáš!
____________________ Suš. 539, Koll. I. 134.