zobraz melodii

114. Hoja, hoja, hoja…

1. Hoja, hoja, hoja, kamarádko věrná moja;
 skoroli ty dóm poženeš, a já už poženu, ja tebe odeženu,
 ty poženeš horem, a já dolem, potkáme sa tam spolu
 pod borem, pod zeleným jaborem pod jaborem, je studénka,
 napije sa ti tam łysenka, po łysence ryběnka,
 po ryběnce chovanka, po chovance jahodka,
 co jahodka nevypíje, tým sa Verunka umýje,
 aby była pěkná bíłá, Pánubohu zalíbená,
 nejen samému Pánubohu. též také nekomu inému,
 šohajíčku švarnému, třebas třebas třebas,
 tom Janíčku Hozovému. Hoja, hoja, hoja.

zobraz text