247. Ho tech našech nade dvorem…
1. Ho tech našech nade dvorem,
točí se synek s vraným kuněm
panenka je ráda; votvírá mo vrata:
pojeď, pojeď, pojeď hunem!
2. Pojeď, pojeď, potěšení,
Potěš srdečko zarmócený,
Pojed, můj synečko, Potěš mý srdečko,
Potěš srdečko zarmócený.
3. Dočké, postůj ho na šich vrát,
Haž mi rozkvete karafiát, Karafiát bilý,
To pro tě, můj milý, To pro tebe potěšení.
4. Počké, postůj ho našeho,
Haž já se zeptám otce mého,
Otec mně povídá, Že so ješče mladá,
Že so ješče mladý děvče.