1. Na horách na dolách, sil tam můj milé hrach,
já sem se hočila, já sem se hočila,
na něm loske trhat na něm loske trhat.
2. Natrhaja losek, sedla na stežníček,
Plakala, želila: kde je můj Honzíček?
3. Debech já věděla, že homřel za Prahó,
Dala bech mo dělat truhlo bramorovó.
4. Truhlo bramorovó, z rozmaryno věnec,
Habe lidi řekli, že bel můj mládenec.
5. Jož teho mládence po krchově nesó,
To jeho panenko dva za roce vedó.
6. Jož teho mládence do hrobo dávajó,
To jeho panenko slze polívajó.
7. Neplač, milá, neplač, nenaříké více,
Šak si můžeš vebrat na sta na tisice.
8. Co je mně po tech všech, homřel mně z růže květ,
S kerém sem se muhla do smrti dobře mět.
____________________ Erb. 161.