zobraz melodii

288. Keď som s tebú…

1. Keď som s tebú sedávala,
 dycky som ci povedala
 v našéj zahrádce, pod slivú:
 ber mňa, panenku poccivú.

2. A týs na to ništ něriekal,
 len’s k nám dycky chodzievával
 každý dzeň, každú hodzinu,
 pokel’s něpočul novinu.

3. A keď’s počul tu novinu,
 moju haňbu, tvoju vinu,
 včiléj sa ci zdám škaredá,
 ej, panenka něpoccivá.

4. Keď som pannú něpoccivú,
 poručeno Pánu Bohu,
 ty’s něpoccivý mladzeněc,
 utrhnul’s z méj hlavy veněc.

5. Něstrhnul som, nění pravda,
 hodzila’s ho do Dunaja,
 ach, do Dunaja, do more,
 hdo ci to, má milá, spomóže?

6. Něspomóže žjaden jinší,
 leda ten mój najmilejší,
 vezni si to na svědomí,
 že’s mládzeněc něpoccivý.

zobraz text