1. Dyž jsem já šel okolo hája zeleného,
natrhal sem lupení, natrhal sem lupení do šátka bílého.
2. A dal sem ho do lože, kde má milá leží:
[: staň, má milá, staň hore :] otevři ně dveří!
3. „Já bych ti otevřela, dybych sa nebála;
má mamička tu leží nedaleko u dveří, ona by ňa čula.“
4. „ „Ja, cérečko, cérko má, s kýnťs to hovořila ?“ “
„Má mamičko, s podušku, ušila ste malučkú, je ně pod ňú zima.“
5. „ „Nebyla to poduška, byl to kdosi iný,
[: daj si, cérko, daj pozor :] na věnec zelený!“ “
_______________________________
Variant: Peck. Dolněmčí.