1. O vánoci dlúhé noci, dobře s milou stát
nic jiného neuslyší jen vítr foukat.
Zafoukej větříčku z Dunaje,
kde je má panenka, ať sem jde.
Budeme se milovati do bílého dne.
2. Jak mě bolí ruce nohy, á já celá mdlím,
a to pro tě, můj synečku, že tě nevidím.
Ach, jej, kdybych ja tě viděla,
něco bych se tebe optala,
co mně o tě povídala kamarádka má.
3. Přišla ke mně, pravila mně:
„Ach, sestřičko má! Že ten tvůj Honzíček rozmilý,
že byl na námluvách u jiných,
a že on ti odesílá šáteček bílý.“
_______________________________
Vel. Lhota.