1. Betlémské rodičky! Kde máte dětičky, ta svá pacholátka,
nevinná poupátka? A proč pak pláčete?
Ach, vy naříkáte, že ty krásné dítky již více nemáte.
2. Aj, Herodes zlostný, — ten král nemilostný, — k nám vyslal své katy; —
ach, dítky sou sťaty. — Kati je hledali, — nám z rukou trhali, —
a jim v hrozné seči — hlavy srubli meči.
3. Z kolébky je berou, — a od prsou derou — matičkám z náručí, —
a hrozně je mučí. — Nevinná krev stříká — z rukou ukrutníka, —
matky ho prosily — a neuprosily.
4. Neplačte, matičky — pro své pacholíčky; — sou v nebi dojista —
u Ježíše Krista; — pro Krista dali krev, — již vylil lidský hněv; —
krví sou pokřtěny — církve prvotiny.
5. U oltáře v nebi — Ježíše velebí; — tvářičky jim plají, —
s korunami hrají, — kladou je vesele — v cestu Spasitele; —
chválí Ho srdečně, — plesat budou věčně.