19. Chtíc, aby spal
1. Chtíc, aby spal, tak zpívala synáčkovi
Matka, jenž ponocovala, miláčkovi:
„Nynej, rozkošné děťátko, Synu Boží!
Nynej, nynej, nemluvňátko, světa zboží.“
2. „Tobě sem lůžko ustlala, — Spasiteli! —
Tvory k Tvé chvále svolala, — Stvořiteli! —
Nynej kráso a koruno — svrchovaná —
nynej milujících ceno — zaslíbená!“
3. „Nynej, ta jest matky žádost, — holubičko! —
Nynej, všech andělů radost, — má perličko! —
Slávy, chvály vždy nabudeš — od matičky, —
když se vyspíš, jísti budeš — med včeličky.“
4. „Ó fialo, ó lilium, ó růže má! —
Nynej vonné konvalium, zahrádko má! —
Ó loutno má, labudí má, — můj slavíčku! —
Nynej líbezná harfo má, — můj věnečku.“
5. „Na dobrou noc dej hubičku, nynej dítě; —
kolébat bude matička, — nynej tiše! —
Spi, miláčku! Umlkněte — andělové, —
se mnou k Bohu přiklekněte — národové!“