31. Novina velmi dobrá
1. Novina velmi dobrá nám zvěstována,
že Panna porodila nám Krista Pána;
a to v městečku Betlémě, leží tam v chlévě na seně dětátko,
které se má nazývat Jezulátko.
2. Na svět přišel v chudobě, — velmi pokorně, —
Bůh v způsobu člověka, — sám dobrovolně, —
aby se to vyplnilo, — co předpověděno bylo, — že přijde, —
který potře hlavu ďábla, — nám s nebe.
3. Jaká radost se nám teď — všechněm zvěstuje, —
skrz anděla pastýřům — se oznamuje, —
že se narodil Spasitel, — všeho lidu Vykupitel, — Syn Boží; —
ať Mu každý s ochotností — hned slouží.
4. Následujme pastýře, — již chvátající, —
a k městečku Betlému — teď spíchající, —
pojďme, vizme, co se stalo, — co se jim též zvěstovalo — andělem; —
nebť jest celý osvícený — Betlehem.
5. Vizme, jaké místo Bůh — sobě vyvolil, —
v němž náš milý Spasitel — se nám narodil; —
v chatrném chlévě Betlémě — spočívá Král nebes, země — v jesličkách, —
obvinutý něžně v sprostých — plenčičkách.
6. Pochválen buď Ježíšku — neposkvrněný, —
z Čisté Panny Marie — nám narozený, —
radujme se všichni nyní, — cherubíni, serafíni, — že sám Bůh —
člověčenství na se přijal, — smazat dluh.
7. Slunéčko i hvězdičky — také plesají, —
a z Jeho narození — teď radost mají, —
také my již radost, mějme, — Jemu vesele zpívejme: — „Ježíšku! —
věnujeme Tobě tuto — písničku.“
8. Pojď tedy, ó člověče, — a podívej se, —
nejvyšší Pán a Bůh tvůj — nám narodil se, —
hle, člověkem učiněn jest, — jak velká jest to pro nás čest, — Bože můj! —
Tys jediné potěšení — a Pán můj.
9. My chcem dnes Tobě chválu — prozpěvovati, —
za tu lásku velkou k nám — poděkovati, —
pročež věrně v každé době — chceme sloužiti jen Tobě, — jak žádáš, —
neb se nám chceš odměniti — v nebi zas.
10. Ó náš milý Ježíšku, — při Tobě chcem být, —
a za tu Tvoji lásku — se Ti odměnit; —
co Ty žádáš, budem plnit, — Tvojím jménem se vždy těšit. — Zvlášť tenkrát, —
když budem velmi sklíčeni, — slyš vzývat.
11. Kdož by Tebe, ó Bože, — vždy nemiloval, —
za to, co Ty si pro nás — vše obětoval? —
Nebs daroval Syna svého, — bychom došli skrze Něho — spasení; —
proto přijal hned na sebe — trápení.
12. Všecko, co Mu milého — budem konati —
a lásku k Němu skutkem — ukazovati, —
vždyť On od nás málo žádá, — jen to dobré vyhledává, — co by Ho —
věčně věkův, věčně věkův — těšilo.
13. Kriste, Králi nebeský, — my dnes voláme, —
k Tobě se utíkáme, — chválu vzdáváme: —
mocný Králi všemohoucí, — přijmi nás, Tebe chválící, — do nebe, —
bychom mohli vždy patřiti — na Tebe.
14. Kriste nám narozený, — buď nám pomocný, —
v pouti na této zemi — budiž vždy s námi. —
Přijmi nás na milost, Pane, — neb Ti sloužit nepřestane — všechen lid; —
neboť on si za to získá — v nebi byt.
15. Ať nám to věčné světlo — vždycky všem svítí, —
by v srdcích nám nezhaslo, — budem žádati, —
které při Tvém narození — vždy svítilo bez proměny, — ať vede —
nás všecky po cestě ctnosti — do nebe.