1. Ó dítě mé roztomilé, Ty raníš srdce mé!
Ó dítě rozmilé, robátko spanilé, ó Ježíšku krásný,
nad slunéčko jasný, Ty raníš srdce mé.
2. Patřím-li na Tvou krásnou tvář, — vidím v ní jasnou zář, —
jenž smutek zahání — a místo vzlykání — radost v nás vzbuzuje. —
Ó dítě rozmilé — Ty raníš srdce mé.
3. Hledím-li na Tvou matičku, — spatřuju hrdličku,—
kterážto kolíbá, — objímá i libá, — a jak se podívá, —
slzičky vylévá. — Ty raníš srdce mé.
4. Ó dítě mé roztomilé, — Ty raníš srdce mé. —
Ó Ježíšku jasný, — ó synáčku krásný, — moje pacholátko, —
chudé ubožátko, — Ty raníš srdce mé!