zobraz melodii

35. Panna houpá dítě v klíně

1. Panna houpá dítě v klíně dřimající,
 a z úst Panny zpěv se vine chlácholící:
 „Hajej, nynej, můj Synáčku, noc se blíží,
 a Tvá očka, jedináčku, spánek tíží.“

2. „Přiviň se jen k své matince, — mé poupátko! —
 pohov svaté své hlavince, — liliátko; —
 měsíček se oknem směje — sem na Tebe, —
 Tobě plesá a se stkvěje — hvězdné nebe.“

3. „Mlčte, větrové hučící, mlčte lesy, —
 ať se svaté díté spící — nevyděsí! —
 Přijď sem, ptáče klokotavé, — přijď slavíčku, —
 zpívej písně dojímavé — pacholíčku!“

4. „Letí, letí sem slavíček, — aby zpíval, —
 přišel taky andělíček, — by kolíbal; —
 s Ježíškem už krásní snové — zahrávají,
 a ve snách Ho andílkové — objímají.“

5. „Ó Ty divuplný Syne! — pouč máti, —
 jakže, když Tě k srdci vine, — má Tě zváti? —
 Bůh jsi přioděný tělem, — přišlý s nebe; —
 synem, či má velitelem zváti Tebe?“

6. „Máš Ty u Otce na trůnu — věčnou slávu, —
 a teď v chudé matky lůnu — kryješ hlavu; —
 ó, smí lidská matka líbat — Boha v těle? —
 jak má svého ukolíbat — Stvořitele?“

7. „Hov, Synáčku můj jedinký, — Ty má slasti! —
 hov si již zde u matinky, — neboj strasti; —
 přijde také strasť, až mátě — Tě odchová, —
 na smrt za jiné pak dá Tě, — a pochová.“

zobraz text