Rudolf Opletal: Nivnice a její obyvatelé (hřbet)

předchozí kapitola | další kapitola

Na Štěpána

se obnovovaly nebo rušily služební smlouvy s čeledíny, kteří buď „ostali na starém“ nebo službu měnili. V každém případě však měli na Štěpána prázdno.

Ráno dostali od hospodyně koláč, s kterým šli k rodičům. Tento koláč byl větší než pecen chleba a byl ozdobený různými ciráty z těsta. Za syrova postavili doprostřed hliněný hrnek a s tím jej i pekli, aby uprostřed zůstal otvor. Do toho postavili láhev s kořalkou, když koláč načínali.

Pohodlnější hospodyně nedaly si s koláčem tolik práce a upekly čeledínovi pořádnou buchtu nebo dvě. Když šel čeledín s koláčem, tu mládež za ním střílela starými hliněnými hrnci, které dlouho před tím schraňovala. Aby se po ráně „zakouřilo“, dávali do nich trochu popela.

Na Štěpána bylo od rána živo na ulici. Odříkání, které si všichni museli uložiti na Štedrý den a jmenovitě na Boží narození, chtěl si kde kdo vynahraditi na Štěpána.

Odpoledne a večer nebylo snad domu, kde by nehráli karty - o ořechy. Hráli staří, hrály děti i dívky. Odrostlejší mladíci a hospodáři hráli v hostincích, které tento den byly nabity. Tak se bavili a popíjeli až dlouho přes půlnoc.

Na Štěpána chodili pastýři (kraviák, telecník velký a volař) a roznášeli hospodářům, jimž pásli dobytek, březovce, aby měli čím vyhánět dobytek. Byly to březové pruty asi jako prst tlusté, jejichž vedlejší větvičky na konci byly kol hlavního prutu ovinuty a převázány jednou z větviček. Tedy jakási metlička na dlouhém držadle.

Z otépky, v niž měl pastýř březovce svázané, vytahovali je domácí bez vybírání. Vytáhli-li březovce bez „barušek“ (jehněd), budou krávy jalové.

Hospodyně odebrala březovec, dala zaň pastýři mouky nebo „šestku“ (10 kr) a postavila březovec ve chlévě ke dveřím.

Nezvedená mládež netěšila se příliš z přítomnosti březovce v chalupě. Nezřídka bývala jím i ona přiváděna na cestu pravosti.

 

předchozí kapitola | další kapitola


Lipina: zpěvníky
Lipina: společný seznam písniček