Rudolf Opletal: Nivnice a její obyvatelé (hřbet)

předchozí kapitola | další kapitola

Nivničtí formané

Železnice vedoucí z Brna do Uh. Brodu a odtud do průsmyku Vlárského je v provozu teprve od r. 1888. Do té doby nádraží Nivnici nejbližší bylo ve St. Městě u Uh. Hradiště. Čtyři hodiny museli Nivničané jíti, chtěli-li jeti dráhou. To však nebývalo často. Tehdejší způsob života nevyžadoval po venkovanech cest do vzdálených měst. Však ještě před 60 lety velká část Nivnických obyvatel vůbec vlakem nejela, ba přemnozí ani vlaku neviděli. A ani potom netoužili. Báli se „toho čerta“ a za nic na světě nesedli by mnozí starci ani stařeny do železničního vozu, asi jako nyní našlo by se u nás málo odvážlivců, kteří by chtěli letět aeroplánem.

Více chyběla dráha Uh. Brodským obchodníkům, jimž vozili zboží formané. I Nivničtí občané, majitelé koňských potahů, dojížděli hlavně na Slovensko do Nov. Města, Nov. Zámků, do Seredě a.j., odkudž vozili Brodským Židům hlavně kukuřici, ale též jiné zboží.

Nebyl to špatný výdělek. Dostal dovozné ze Seredě za 1 měřici kukřice 60 krejcarů a naložil na vůz 20 - 25 měřic. Šetrný forman odložil z toho nějaký rýnský (zlatka) na domácí vydání.

Byli však také formané, kteří si na svých cestách zvykli na „lepší život“ a dopřávali si lepšího jídla i pití, nežlli měli doma. Kterýsi takto namlsaný forman velmi se rozčilil, že mu žena uvařila k obědu pěry (moučník - tašky nadívané povidlemi). Ve zlosti vzal misku a pěry vysypal koním do opálky. Pro lidi prý to jídlo není.

Těch netěšila práce na zděděných pozemcích. Sotva pobyli doma několik dní, neměli stání. Vyleštili mosazné kroužky a koníčky na chomoutek, které byly zdobeny mimo to dvěma mosaznými háčky na špici a na boku vlněnou látkou se střapci barvy červené s tmavým „károváním“, namazali kolomazem dřevěné osy svého vozu, pověsili kolomaznicu na ramena vozu mezi přední kola, do konopné kabelky si vzali na cestu chleba a sýra, rozžehnali se s rodinou a „vijó!“ do světa. Mnohdy celé měsíce neobjevili se doma, jezdíce od města k městu a nechávajíce se najímati na dovoz zboží. Polní práce doma obstarávali najatí dělníci za mzdu.

Za těchto poměrů mnohé hospodářství hynulo, z výdělku formanského také mnoho nezbylo, a tak se mnohý forman octl na mizině.

 

předchozí kapitola | další kapitola


Lipina: zpěvníky
Lipina: společný seznam písniček