1. Dyž sa milý do vojny bral,
dyž sa milý do vojny bral, svojéj miléj přikazoval:
2. [: Aby sa mu nevdávala, :] šest roků naňho čekala.
3. [: Dyž šest roků přečekala, :] na ten sedmý čarovala.
4. [: A tak ona čarovala, :] až sa černá zem pukala.
5. [: Dybys tu byl kde zavřený, :] mosíš přijít v okamžení.
6. [: Letí milý pod obláčky, :] spíná ručky polehúčky.
7. [: Přiletěl on pod okénko, :] otevři mně má panenko.
8. [: Hned mu rukou otvírala :] a druhú mu podávala.
9. [: Vítaj milý, dyž si přišel, :] sedum roků, cos odešel.
10. [: Mám ti honem večeřu dát, :] anebo čeládku sehnat?
11. [: Na to Pán Bůh noci dává, :] ať čeládka odpočívá!
12. [: Milá, milá, srdce moje, :] pohledaj mně v mojej hlavě.
13. [: Kolik vlasů přehrnula, :] tolik slzí uronila.
14. [: Milý, milý, srdce moje, :] už sú tvoje vlasy hnilé.
15. [: A jak by jiné nebyly, :] dyž šest roků v zemi hnily.
11) Dyž sa milý do vojny bral…
Var. balady o mrtvém milenci. Srovn. Výbor slovenskej poezie ľudov. I 123 (15) a poznámky tam uvedené. Tekst Tomkův se blíží var. S2 113 (114); var. SI. Sp. II 104 (285) je poněkud kusý, chybí mu závěr.