zobraz melodii

14. Chodila liška…

1. Chodila liška po hrázi, myslivec za ňú pochází,
 střelil na lišku, trefil Maryšku, Maryška leží na hrázi.

2. Vyrostly na ní tři růže, žádný jich trhat nemôže,
 jedna je bílá, druhá červená, tředí na modro prokvétá.

3. Kdo chce utrhnút z růže květ, mosí opustit celý svět,
otca i matku, bratra i sestru a galánečku přeca ne.

14) Chodila liška po hrázi...

Varianty: S2 116 (117); J. Kabelík, Časop. Mat. mor., roč. 50, str. 623; BNP 63 (73); Bart. Jan. 25 (28 a, b); Černík 164 (244); Šaf. II 87; Koll. I. 347 (1); Sl. Sp. I 156 (416); Sl. Sp. II 38 (92); Sl. Sp. II 240 (660); ib. III 113 (508); III 40 (106). Tekst Tomkův je nejbližší var. S2 a Koll. I., avšak sfa 3. porušila stavbu písně; ve znění Tom. je to vlastně zbytečný přílepek, kdežto srovnání s var. zachovalejšími ukazuje, že i tato sfa byla původně dobře připojena k předcházejícímu tekstu. Srovn. Koll. I.

3. Aj, tento mladý krásný kvet musí opustit celý svet,
 otce, mamičku, brata, sestřičku i teba, milý Janíčku.

4. Vykvitajú z něj tri růže, žáden jich trhat nemůže,
 jedna je bielá, druhá červená a tretia žluto prekvitá,

Připomínám, že obdobná píseň byla zapsána také samostatně. Srovn. Zemánek, Chrudimsko 324 (94):

1. Na hrbokovský křemeli rostou tam tři růže v jeteli;
 jedna je bílá, druhá červená, ta třetí je pěkně žlutavá.

2. Z tej růže musím dostat květ, dybych měl opustit celej svět:
 otce, matičku, bratra, sestřičku, domácí čeládku všecičku.

Většina var. obsahuje jen sl. 1. vypravující o neštěstí. Je to zhuštěná balada, kterou svérázně rozvíjí var. slovenský Sl. Sp. I 156 (416): skladatel totiž líčí zoufalství nešťastného střelce a loučení umírající dívky s matkou:

2. Mariška leží už v krvi svej mysliveček bježi friško k nej;
 širuček strhá, vjetríček dzelá: „Bože muj, co sem to udzelau.

3. Zabiu sem moju najvjernejší, byla mi v svjece najmilejší.“
 Mariška leží, v krvi sa topí ta její mamička nic neví.

4. „Vy, moja mamička, doma ste, vy o mej bolesti nevíte;
 s vama sa lúčim, v krvi sa topím, z tohoto svjeta už ít mosím.“

Sfa. 1. se někdy vkládá i do jiných písní: srovn. Výbor slovens. poez. ľud. str. 88—9.

zobraz text