1. Počkaj, polesný, daj si ty pozor,
možeš nechodit do buchlovských hor.
2. V buchlovských horách lúká zelená,
pase myslivec na ní jelena.
3. Nebyl to jeleň, byla to laňka,
čekaj má milá na mňa do roka.
30) Počkaj, polesný…
Var. BNP 63 (74); Bart. Jan. 547 (1049 a, b). Píseň patrně z dob poddanství, kdy nenávist k panským lesním úřadům bývala veliká. Zdá se, že var. BNP a také tekst Tomkův zmírňují dalšími slohami původní smysl naznačený sl. 1., měníce píseň v tekst celkem bezbarvý. (Zejména sl. 3. var. Tomkova svědčí o skladateli neumělém; srovn. jen „rým“: laňka — do roka.) Vlastní smysl výhrůžného popěvku zachoval, tuším, var. Bart. Jan. 547 (1049 b), jehož sl. 1. se skoro úplně shoduje se sl. 1. var. Tomkova. Sl. 2. zní:
V Straňanských horách tam ťa oběsá,
tam ťa vtáčkové po horách roznosá.