zobraz melodii

32. Kněz po hrázi jede…

1. Kněz po hrázi jede, divča šaty pere,
 [: hoďa knížku na stoličku, :]
 k děvčati sa bere, k děvčati sa bere.

2. K děvčátku hovoří: to nikdo nepoví,
 [: nepovídaj, švarné děvče, :] [: já su kněz takový. :]

3. Dyž si kněz takový, říkaj: Pater noster,
 [: nemiluj ty švarných děvčat, :] [: opatruj si kostel. :]

4. Kupím ti střevíce, za čtyry tisíce.
 [: abys měla v čem chodívat :] [: v nedělu k muzice. :]

5. Kúpím já ti šátek, za jeden dukátek,
 [: abys měla v čem chodívat :] [: v nedělu ve svátek. :]

32) Kněz po hrázi jede…

Tekst Tomkův se nejvíce shoduje se slovenským var. v ČL VIII 339 (56), jemuž však chybějí sl. 4—5 var. Tomkova. Srovn. J. Kabelík, Časop. Mat. mor., roč. 50, str. 622. Ostatně tyto slohy pokládám za pozdější, rozvleklý přídavek k písni, která je v podstatě ukončena sl. 3. V těchto dvou var. je anekdota podána v malém rámci dějovém, který se dobře hodí k epigramatické pointě ve sloze 3. Tato sl. došla všeobecné obliby a vyskytuje se jako samostatný popěvek i tam, kde se na sl. 1—2 zapomnělo. Srovn. Koll. 198 (11); Myjava 346. Var. Erb.2 385 (3) a Holas I. 207 (337) přičlenily sohu 3 k monologu „pátera Františkána“. Pokud jde o říznost a komposiční obratnost třeba však dáti přednost var. Tomkovu, ČL a var. slovenským: Sl. Sp. II 96 (261); III 68 (188); 85 (240). Všecka tato skládání se řadí k posměšným anekdotám o kněžích a mniších, které krouží lidovým podáním všech národů evropských. Je známo, že tam namnoze pronikly ze sbírek středověkých povídek, facetií a jiných sbírek literárních.

zobraz text