1. [: Černé oči běžte spát, skoro ráno máte vstát, :] skoro ráno raňučko, prv než vynde sluníčko. 2. [: Slunečko už vychází, má milá sa prochází, :] prochází sa po rynku, nese chlapcům novinku. 3. [: Novinečku takovú, že na vojnu verbujú, :] dyž verbujú, budú brat, škoda chlapců na stokrát. 4. [: Na kopečku Kroměříž, pod kopečkem drobná rýž, :] pověz mně, má panenko, ešli ty mňa ošidíš. 5. [: Po potoce chodila, drobné ryby lovila, :] kač, kač, kač, kačena, nasypu ti ječmena. 6. [: Zeleného ječmena, se žitem namíšaný, :] běž, má milá, pospíchaj, šohajíček hleda tě. 7. [: Jak to děvče učulo, ihned domů běželo, :] aby ono šohajka eště spatřiti mohlo. 8. [: Jak na sebe pohlédli, hned sa oni poznali, :] že spolu tejto noci na lavici ležali. 9. [: Na lavici ležali, úřadé jich zastali, :] hned tomu šohajkovi púta na ruky dali. 10. [: Púta na ruky dali a do Brna zavezli :] a jeho švarné děvče smutně na něj hledělo. 11. [: Běž má, běž domů a pověz tu novinu, :] všeckým pannám, mládencům, nevynechaj rodinu. 12. [: Nech toho nedělajú, nech spolu neléhajú, :] že ti dva uřadníci dycky v noci číhajú.
Varianty: R 62 (140); E2 148 (235); Čel. III 73 (21); Holas IV 95 (132); Koll. I 357 (3); SbMS I 37 (95): Sl. Sp. I 90 (246); Sl. Sp. III 155 (458); (srovn. Kubín-Horák, Klad. pís. 207 (62).
Všecky tyto varianty tvoří jednu skupinu shodujíce se ve znění prvních 5—6 sloh, které se srovnávají se sl. 1—3 var. Tomkova. V tomto var. se jeden verš rovná celé sloze var. starších. (Nápěv jiný.) Ojediněle se vynechávají charakteristické verše úvodní „Černé oči, jděte spát“ atd. a počínají se hned verši: „Ráno, ráno…“ Srovn. Holas IV. Závěry bývají různé. R se končí prostě a úsečně verši:
Verbujou-li, budou brát, škoda chlapců nastokrát.
Erb. a Čel. k tomu přidávají ironický epilog: Ty hezké nám poberou, ti chromí nám zůstanou. Erb. ostatně uvádí ještě dvojí závěr jiný: jeden připomíná, závěr var. Holasova, druhý se blíží var. slovenským, z nichž Koll., SbMS a Sl. Sp. I se téměř úplně shodují; připojují ještě asi 4 slohy líčící výzbroj vojákovu. Var. Sl. Sp. III je pouhý úryvek. Avšak ani jediný z uvedených variantů nemá sl. 4—12 tekstu Tomkova. Tato část, jest tedy jistě připojena později nikoliv na prospěch celku. Tyto slohy jsou namnoze velmi neumělé (srovn. rým: namíšaný — hleda tě; srovn. sl. 10: Púta na ruky dali, a do Brna zavezli, a jeho švarné děvče smutně na něj hledělo). Ostatně sl. 4. je vzata z jiné písně srovn. S2 709 (820). Pokládám tento přídavek za lokální improvisaci rušící komposici staré vojenské písně.