zobraz melodii

48. Dyž sem já šel jednú k okénečku…

1. Dyž sem já šel jednú k okénečku,
 spatřil sem tam moju frajerečku
 [: frajeréčko dítě mé, poď a potěš srdce mé. :]

2. Nač pak bych já tvé srdce těšila,
 dyť já nejsu žádná tvoja milá;
 ty do dívky nic nemáš, držíš v ruce breviář.

3. Proč pak bych já do dívky nic neměl,
 dyť já nejsu eště žádným knězem,
 já su eště študentem, tím malým premiantem.

4. Počkaj, milá, šak ty budeš plakat,
 až já budu kázaníčko kázat,
 kázaníčko kázati, a ty budeš plakati.

5. Počkaj, milá, šak ty budeš túžit,
 až tu mši svatou já budu slúžit,
 ta mše svatá sloužená první bude za teba.

48) Dyž sem já šel jednú k okénečku…

Var. Erb.2 385 (4); Bart. Jan. 286 (522); Koll. II 194 (4); Sl. Sp. I 145 (391); ČL VII 224 (35); vzdálenější obdoba S. n. p. II5 92 (187). Jiná skládání tohoto rázu srovn. Koll. II. 192 nsl.

Ze sl. 4. zní vzdor milencův: dívka bude naříkati, ale bude pozdě, milý bude knězem. Zcela obdobně také v písních vojenských. Srovn. na př. Holas V. 57 (75):

Počkej, má panenko, šak ti bude jaksi,
až já si ponesu ceduličku v kapsi.

Týž text srovn. Černík 144 (207).

zobraz text