1. [: Kdes ty, laštověnko, lítala, kdes ty, laštověnko, lítala, :]
kdes ty svoje popelavé peří, kdes ty svoje popelavé peří smáčela.
2. [: Lítala sem, milý, na poli, :]
[: a to všecko jen tobě, šohajku, :] na vzdory.
69) Laštověnka…
Varianty: E2 288 (1) = Holas II 106 (178 a, b) = Vykoukal, Čes. svatba 24; Holas IV 122 (165); Čel. I 79 (3); S2 250 (299) (3 var.); BP 131 (326); Bart. Jan. 363 (670); 456 (850); Šafařík I 63; Koll. II 131 (11).; SbMS II1 40 (43); S. n. p. II5 40 (75); 286 (559); ČL VI 368; ČL XI 184; Sl. Sp. I 112 (304); III 100 (281). Tomkův var. zachoval jen 2 slohy této starobylé písně, která se zpívala zejména o svatbách. Některé varianty (na př. Čel. Bart. Jan. a j.) také v tekstu zřejmě naznačují, že jde o píseň svatební. Tak na př. var. Bart. Jan. 456 (850) se končí verši:
Dvanást trúbačou trúbyło
to sa téj našéj mładéj nevesce ľúbyło.
Stáří písně vyplývá již z toho, že si ji r. 1770 zapsal do svého sborníčku slovenský zeman Jan Buoc na Šťávnici. (Srovm. Jireček, Čas. čes. mus. 1881 379.)