zobraz melodii

92. Na těch našich lúkách…
(Popěvek.)

1. Na těch našich lúkách, cosi se tam bělá,
 súli to tam sněhy, či labudě seďá.

2. Dyby byly sněhy, tož by rozplynuly,
 a dyby labudě, tož by uletěly.

3. Ale je tam postel mojého milého,
 sú na ní peřiny z pláténka bílého.

92) Na těch našich lúkách…

Tři slohy, které zachoval var. Tomkův tvoří nepochybně počátek známé balady o žárlivém milenci: Var. S2 121 (124); Bart. Jan. 106 (131 a, b, c). Úvodní antithese, jedna z nejkrásnějších v naší lidové poesii připomíná obdobné úvody jihoslovanské (Asan Aginica) a j. Srovn. Žegota Pauli, Pieśni I 166:

Ščo si u pole zabililo? Oj, čy husy čy łebedi?
Teper husy ne litajut a łebedi ne płyvajut —
Tatorove połon ženut… (Dále chybí.)

Srovn. S2 147 (147):

Vyhlédni dceruško, vyhlédni oknem ven,
prachy-li to idú, nebo Turci jedů?
To prachy neidú, než to Turci, jedú,
a to Turci jedú, co mia vezmú sebú.

Od rozboru látkového zatím upouštím, poněvadž var. Tomkův nepodává dalšího znění. (O antithesi v lidových písních slovanských srovn. Miklosich, Die Darstellung im slavischen Volksepos. Denkschriften d. Kais. Akademie d. Wiss. Phil.-hist. Classe 38 Bd. 1890; Máchal, Slovanské literatury I. 115 nsl.)

zobraz text