103. Dobře je mně, dobře…
1. Dobře je mně, dobře, u tatíčka mého,
budeli mně také, synečku, u tvého?
2. U mého tatíčka chlebíček na stole
a k tomu, děvečko, masíčko v komoře.
3. Dobře je mně, dobře, u maměnky mojéj,
bude-li mně také, synečku, u tvojéj?
4. U mojéj maměnky dobrá polévečka,
a k tomu, Maruško, upřímné slovéčka.
103) Dobře je mně, dobře…
Velmi rozmanitě obměňují svatební písně teskné rozjímání nevěstino o tom, jak jí bude v novém domově. Var. Tomkův samostatně zpracoval motiv známý (v jiném znění) také odjinud. Srovn. S2 470 (645); Bart. Jan. 479 (904); S. n. p. II5 211 (395); ib. 364 (689); Sl. Sp. I 29 (81); Medvecký, Detva 281; Č. L. XVI 47; Holas III 179 (270) sl. 2—3. Většina těchto tekstů líčí právě rozdíl mezi blahobytem u matky a bídou v domě mužově.
Srovn. S2 470:
1. Dobře je mně dobře u tatíčka mého,
bude-li mně také synečku u tvého?
2. U mého tatíčka chlebíček na stole,
u tvého, synečku, není ho v komoře.
3. Dobře je mně, dobře u maměnky mojej,
bude-li mně také, synečku, u tvojej?
4. U mojej maměnky dobrá polivečka,
u tvojej, synečku, falešná slovéčka.
Takového rázu jsou ostatní uvedené teksty, ovšem jednotlivé var. velmi vynalézavě a obratně mění podrobnosti líčení.