106. V Korytňanskéj věži… (Při uvádění nevěsty k rodičům ženicha.)
1. V Korytňanskéj věži zlatá gula leží,
odpros sa, nevěsto, otcovi, mateři.
2. Odpros sa jim, odpros, padni na kolena,
by ťa rádi měli, jako svého syna.
3. Pro Boha Vás prosím, otče, matko milá,
co bych sa Vám dycky dobře zalúbila.
Při loučení z domu otcovského na místo 2. a 3. verše:
2. Odpros sa jim, odpros, klekni na kolena.
„Ach, mamičko moja, neopúštějte mňa!“
106) V korytňanskéj věži…
Var. Bart. Jan. 441 (821) je mnohem obšírnější (16 sloh). Sl. 1. (verše 1—2) var. Tomkova mají var. S2 389 (539); BNP 442 (778).