116. Pri Dunajku…
1. Pri Dunajku šaty prala, plakala,
[: na šohajka mysl svoju skládala. :]
2. A šohajko pozdaleku načúval,
[: šecko si on na papírek spisoval. :]
3. Čo že, milá, čo že robíš, čo robíš?
[: Pri Dunajku šaty perem, šak vidíš. :]
4. Keby si ty šaty prala, to je ništ,
[: ale plačeš a nariekáš kam dál viec. :]
5. Nieplačem já, mój šohajku, nad inším,
[: ale nad tým slubom tvojím falešným. :]
6. Dzicky si mi ve dně v noci sluboval,
[: a včil si mě, mój šohajku, zaniechal. :]
7. Dzicky si mi slubovával na duši,
[: že sa naša verná láska nezruší. :]
8. Už sa naša verná láska zrušila
[: a keď sa ci inšá panna zlúbila. :]
9. A keď sa ci inša lúbí, vezmi si,
[: a keď sa ci zle povede, zpomeň si. :]
116) Pri Dunajku šaty prala, plakala…
Nepatrně odchylné teksty viz S2 797 (26); BNP 172 (265 a, b); Bart. Jan. 323 (592 a—f); Myjava 327 (53). Var. Tomkův vyniká nad ostatní umělecky účinným závěrem; jsou to prosté, ale pregnantní verše, jakoby určené k tomu, aby se vryly v pamět nevěrného milence:
„A keď sa ci inša lúbí, vezmi si,
a keď sa ci zle povede, zpomeň si!“