zobraz melodii

128. Bodaj sa přepadla…

1. Bodaj sa prepadla ta Hradišská brána,
 [: pod kerú odvedli, pod kerú odvedli mojeho galána. :]

2. A kedz ho odvedli, hned ho ostriehali,
 [: jeho černé vlásky :] po vodze plynuly.

3. Plynce, vlásky, pěkno do kolečka,
 [: a zda vás uvidí :] moja galánečka.

4. Tam na dole, na dole, milá šaty pere,
 [: dycky sa ozierá, :] co po vodze plyne.

5. Plynuly to vlásky mojého milého,
 [:a zda ho odvedli :], pro Boha živého.

6. Keby ca, má milá, z kamena kresali,
 [: eště nepoviedaj, :] že sme spolu spali.

7. Kedz si povieš, povedz, já budem vojáček,
 [: chystaj si, má milá, :] pekný povijáček.

8. Povijáček, pentlu, podušku hedbávnú,
 [: budeš kolebati :] syna lebo céru.

9. Povedz mi, má milá, spravodlivú pravdu,
 [: eště-li ci robiá, :] pre mňa takú krivdu.

10. Nerobiá, nerobiá, jako mi robili,
 [: eště včera večer :] pre tebia ma bili.

128) Bodaj sa přepadla…

Var. Černík 66 (75); ČL XIV 248; tekst Tomkův má jiný závěr připomínající písně o svedené dívce. Ohlas naší písně srovn. Sl. Sp. I 78 (214) sl. 3—11, kde v jiné souvislosti čteme:

[Bohdaj sa prepadou v Sobotě rádný dom,] čo môjho milého majú ostrihať v ňom.

Ked má budú strihat, príď sa, milá, divať, a keď ma obliekať, přídi me nariekať.

Bohdaj sa přepadly tie Budínske mosty, čo môjho milého majú cez ne viesti.

zobraz text