zobraz melodii

129. Čí sa to koníčky hore humny pasú…

1. Čí sa to koníčky hore humny pasú,
 čí sa to koníčky hore humny pasú,
 a to šohajovy, a to šohajovy,
 čo ho vešac budú, čo ho vešac budú.

2. [:Neviešaj mňa, majster, neviešaj mňa hore, :]
 [: nech sa odeberem :] [: od otca, macere. :]

3. [: Nech sa odeberem od celéj rodziny, :]
 [: nech sa odeberem :] [: od celéj krajiny. :]

129) Čí sa to koníčky hore humny pasú…

Vzácná ukázka písní zbojnických, jejichž lyrismus nalézá nejhlubší výraz právě v námětech líčících poslední chvíle odsouzencovy. Srovn. Výbor slovenskej poezie ľudovej I 74 nsl. Varianty našeho tekstu: Bart. Jan. 51 (62 a, b); Sl. Sp. I 43 (118); Medvecký, Detva 267.

zobraz text