se narodil v Nivnici, kde prožil celý svůj život. Vyrostl v rodině rolníka Karla Bartka jako nejstarší syn ze sedmi sourozenců. Stal se mlynářem a po znárodnění mlýna v roce 1948 pracoval ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě.
Ze všeho nejvíc byl však Josef Bartek muzikantem. Od mládí projevoval hudební nadání. Jako chlapec se naučil hrát na klarinet, později i na další dechové nástroje, také na klavír a varhany. V roce 1919 založil spolu se svými přáteli dechovou hudbu tzv. soubor mladých, a stal se jejím dirigentem. V té době se začal také seznamovat s hudební teorií, zejména se základy harmonie a kompozice. Nivnickou dechovku vedl až do roku 1974. Vytvořil pro ni řadu úspěšných skladeb a přivedl ji k četným úspěchům, jak na různých soutěžích, tak i například na promenádních koncertech v Luhačovicích a jinde. Kromě toho vedl i smíšený pěvecký sbor výborné úrovně. Řídil i chrámový sbor.
Výčet hudebních aktivit Josefa Bartka by nebyl úplný bez jeho duchovní tvorby. Složil Mši pro mužský sbor, Zdrávas Maria pro dva ženské hlasy, velikonoční chvalozpěv Raduj se, nebes Královno pro smíšený sbor, varhany a čtyři žesťové nástroje, složil několik vánočních pastorel a upravil lidové koledy pro smíšený sbor. Završením duchovní tvorby Josefa Bartka je Pastýřská mše koledová, která byla spolu s jeho pastorelami koncertně uvedena pěveckým sborem Dvořák v roce 1994 k jeho nedožitým devadesátinám v Uherském Brodě.
Za svého života poznal řadu významných osobností. K jeho přátelům patřili například malíři Joža Uprka a Antoš Frolka, houslový virtuóz Jaroslav Kocian, brněnský skladatel Václav Kaprál, prof. Josef Veselka, František Schwarzenberg, paní Gerta Figulusová, která pocházela z rodu Jana Amose Komenského, Karel Plicka, Slávek Volavý a četní další.
Protože byl Josef Bartek dobrý zpěvák a hudebník (jako ostatně všichni v rodině) miloval zpěv a lidovou píseň. Jeho sbírka lidových písní z Nivnice vznikla v letech 1950-1960. Ne proto, že to bylo právě v módě, ale zejména proto, že to byla poslední možnost zachytit písňové bohatství obce, která byla v širokém okolí známá svou zpěvností a hudebností. Nejdříve zapsal písně, které sám znal (písně č. 8, 9, 11, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 31, 42, 44, 45, 49, 53, 55, 57, 64, 65, 69, 75, 77, 79, 80, 83, 85, 95, 103, 114, 117, 119, 125, 126, 128, 131, 134, 138, 140, 141, 142, 143, 144 a 145). Potom začal systematicky zapisovat písně při nejrůznějších příležitostech: draní peří, svatby ap.
Prvními informátory byli členové rodiny, především otec Karel Bartek (výborný zpěvák a také autor písně Javorina) a matka Magdaléna, dále sestra Anežka Skybová, bratr Stanislav, ale i další členové rozvětveného příbuzenstva a pamětníci z nejbližšího okolí. K nejcennějším z nich patřili Apolena a Pavel Šimčíkovi a Kateřina Výmolová. Některé z těchto písní jsem později našla v rukopise někdejšího nivnického učitele Rudolfa Opletala. Obsahoval mj. i cenné informace o nivnickém kroji, zvykosloví ap.
Josef Bartek lidové písně nejen sbíral a zapisoval, ale také upravoval: pro smíšený sbor, pro dechovou hudbu, někdy i pro dechovou hudbu s mužským sborem. Vždycky se snažil o citlivý přístup, aby neporušil charakter a původní rytmus písní.
Jeho sborové úpravy lidových písní jsou velmi oblíbené a zpívá je řada pěveckých sborů. Brněnští madrigalisté s nejlepšími z nich (Uspávanka, Gajdoš - 1. místo) dosáhli na soutěžích a mezinárodních festivalech madrigalů v Řecku a Rakousku v 1. pol. 80. let nejvyšších ocenění v interpretaci úprav lidových písní.
Sbírka lidových písní z Nivnice je bezpochyby velmi cenným dílem Josefa Bartka. Obsahuje všechny podoby lidové písně, tj. písně milostné, lyrické, choďácké, vojenské, svatební, obřadní, polní, taneční sedlcké i figurální, masopustní, balady, legendy i koledy.
Josef Bartek tak ve své sbírce lidových písní podal poměrně ucelenou představu mnohoobraznosti písňového bohatství obce, o níž se již v době, kdy sbírka vznikala, tvrdilo, že je folklórně mrtvá a nezajímavá. Řada písňových skvostů z této sbírky svědčí o opaku. Je naším přáním, aby její vydání tyto písně uvedlo znovu v život, aby se zase zpívaly, a to především tam, kde vznikly. Tak si to přál i autor této sbírky - zpěvák a muzikant, mlynář Josef Bartek z Nivnice.