Cimbálová muzika LIPINA
Dr. Kachníka 60, 687 51 NIVNICE
tel: +420 607 213 152
email: pavelskyba@quick.cz
Měl jsem to štěstí a zúčastnil jsem se procesu vzniku tištěné podoby tohoto zpěvníku. Mým konkrétním příspěvkem byla sazba notopisu. Celou sazbu jsme s p. Alešem Kapsou realizovali na počítačích. V okamžiku rozebrání celého vydání zpěvníku jsem se domluvil s majitelem práv a vznikla "internetová" podoba. Multimediální projekt: Prolistuj a poslechni melodie a povídání internetového obrazu knihy "Justina Konečná: Zpěvník - Lidové písně z Nivnice"
Dnes se mi podařilo rozšířit a doplnit melodie o možnost samostatného zobrazení textu.
Někdy v srpnu r. 2007 jsem listoval knihou, kterou používám pro inspiraci a hledání dalších zajímavých melodií, které s cimbálovou muzikou Lipina hráváme. Napadlo mne, proč nezkusit pomoci lidem, kteří zpěvník s téměř tisícem nápěvů nevlastní, ale mají přístup k internetu. Takže jsem si připravil pult pro uložení zpěvníku, koupil stativ a světlo, přišrouboval fotoaparát na stativ a pomalu se rodila podoba zpěvníku, jak si ji můžete prohlédnout - fotografická podoba 2. vydání z r. 1941 sborníku lidových písní "Jan Seidel: Národ v písni"
Dnes, t.j. 10.10.2007, jsem se pokusil najít příbuzné autora, kteří mohou být dědici autorských práv. Odpověď příslušné úřednice byla jednoznačná. Městský úřad Nymburk: paní z evidence obyvatel "... takové informace neposkytujeme. ... a po telefonu už vůbec ne...", takže se moc omlouvám všem, se kterými jsem si chtěl promluvit dříve než budu publikovat poupravenou "digitální" repliku díla pana Jana Seidla. Pokud někdo znáte příbuzné autora a pomůžete mi je najít, byl bych velmi zavázán.
Při hledání v matrikách se podařilo najít záznam o narození J. Seidla 25.12.1908 v Nymburku.
Zpěvník, který dnes přidávám je sbírkou "živých" písní své doby, kterou p. Schnirch sestavil pro potěchu všech. Když jsem jej v prosinci minulého roku dostal do ruky, řekl jsem si, že je to jedna ze zajímavostí, které stojí za publikování. Tak vznikla podoba, kterou máte k nahlédnutí a užití podle Vašeho uvážení.
Je to digitální podoba vydání z r. 1919.
Dnes se mi podařilo doplnit melodie a zobrazení textu.
Alois Ručka: Nový národní zpěvník s nápěvy
Tento zpěvník, který sestavil pan Alois Ručka, je rozměry poněkud menší, jeho obsah se mi však jevil delší dobu jako velmi zajímavý. Jako dědictví po prababičce se k nám dostal přes mnoho rukou. Byl mnohokrát otevřen a znovu zavřen. Tomu odpovídá stupeň poškození, jak je patrné i z naskenované předlohy. Jakkoli jsem se pokoušel zachovat co nejvíce, přesto bude na pilném čtenáři doplnění některých nenávratně ztracených fragmentů tohoto díla.
Děkuji za pochopení.
Je to digitální podoba vydání z r. 1920.
František Bartoš: Nové národní písně moravské
Tento zpěvník není třeba dlouze představovat. Jde o dílo vskutku nadčasové jak kvalitou, tak obsahem. Takže se potěšte jeho fotografickou podobou, jak jsem ji připravil. Pokud Váš prohlížeč podporuje direktivu BGSOUND (např. Internet Explorer), můžete si i poslechnout jednotlivé melodie podobně jako v již dríve zveřejněném zpěvníku Lidové písně z Nivnice.
Je to digitální podoba vydání z r. 1882.
Dnes se mi podařilo doplnit melodie o zobrazení textu.
Dr. Ferdinand Tomek: SLOVENSKÉ PÍSNĚ Z UHERSKOBRODSKA
Zpěvník, který představuje vhled do písní zpívaných v dětských a chlapeckých letech pana Dr. Ferdinanda Tomka v Korytné a přilehlém regionu.
Je to digitální podoba vydání z r. 1926.
Dnes se mi podařilo doplnit melodie o zobrazení textu.
(* 27.2.2013)
Na základě konzultace nad věcným a formálním obsahem sekce "Zpěvníky", kterou jsem absolvoval s p. Alešem Kapsou ve velmi příjemné a konstruktivní diskusi, jsem se následně odhodlal k radikálnímu zásahu do struktur HTML kódu. Lehce jsem zkoumal, testoval a rozhodl jem se nahradit direktivu BGSOUND, kterou jsem použil v roce 2003 při zveřejnění prvního z řady zatím publikovaných zpěvníků, prvkem EMBED. Asi největší inspirací mi byl článek "Zvuky na stránkách" ze serveru JakPsatWEB.
Pokud nepoužíváte pro prohlížení aplikaci Internet Explorer firmy Microsoft, zkuste pozorněji přečíst následujících pár řádek. Pro Internet Explorer však můžete rovněž upravit funkčnost s využitím níže uvedeného modulu firmy Apple.
S prvkem EMBED a přehráváním MID souborů, jejichž pomocí interpretuji notové zápisy publikovaných zpěvníků, jsem testoval vhodnost různých zásuvných přehrávacích modulů. Asi nejuniverzálnějším se mi jevil modul od firmy Apple: AppleQuickTime. Ten jsem si nainstaloval ve zkušebním prostředí Windows 7 32b a fungoval mi uspokojivě pro všech šestnáct testovaných prohlížečů v nejaktuálnějších verzích.
Jan Kunc: SLOVÁCKÉ JEDNOHLASNÉ PÍSNĚ
Pan Jan Kunc v předmluvě k prvnímu vydání říká: "Zpěvník vykoná dosti, přispěje-li aspoň poněkud k tomu, aby čeští lidé naučili se vážiti a ceniti si pokladu lidského umění hudebního ...". Tento záměr si dovoluji posunout v čase a na poněkud jinou, dnešní generaci blížší podobu internetové publikace.
Je to digitální podoba 2. vydání z r. 1918.
Dnes se mi podařilo doplnit melodie o zobrazení textu.
(* 21.3.2016)
Dneškem počínaje jsem opustil technologii, kterou jsem pro zpěvníky zvolil v začátích, tj. využití FRAME/FRAMES. Po dlouhém zvažování jsem se k tomuto kroku nakonec odhodlal na základě problémů, které se prohloubily s příchodem "menších a menších" zobrazovačů, které jsou používány k prohlížení HTML prezentací.
Lubomír Málek: PRIMÁŠOVY PÍSNIČKY
S velkým potěšením jsem spolupracoval na vzniku zpěvníku primáše Olšavy Lubomíra Málka PRIMÁŠOVY PÍSNIČKY. Jeho digitální podobu s možností poslechu melodií Vám tímto dávám k dispozici.
Jak zpěvník samotný, tak webová prezentace jsou publikovány s využitím fontů pana Františka Štorma - a jeho firmy "Střešovická písmolijna". Konkrétně se jedná o písma z rodiny "Andulka".
Dnes se mi podařilo doplnit nový rejstřík: "Seznam písní podle regionu" - […odkud]
Valeš Lísa: SLOVÁCKÉ A LIDOVÉ PÍSNĚ Z UHERSKO HRADIŠŤSKA
Jde o zpěvník zaměřený na náš region, na který se v několika případech odkazujeme. Několik písniček, které rádi hrajeme i zpíváme, je zde zachyceno a publikováno poprvé.
Je to digitální podoba 2. vydání z r. 1919.
Ludvík Raimund Pazdírek: MALÝ KOLEDNÍČEK
Koleda je součástí každoroční oslavy Vánoc. K této oslavě bych rád přispěl i publikací 70 koled zpracovaných panem Pazdírkem v r. 1879 a v četných reedicích vydávaných jeho synem.
Je to digitální podoba 31.vydání, které se mi nepodařilo datovat.
Dr. Horymír Sušil a Eliška Sušilová: ZPĚVNÍČEK OLŠAVĚNKY
Olšavěnka vydala tento zpěvník ke svému 30. výročí. Zpracován byl tedy výtisk z r. 1985.
Lubomír Málek, Dr. Horymír Sušil a Pavel Šašinka: ZPĚVNÍK OLŠAVY
V roce 1982 bylo završeno úsilí autorů tohoto zpěvníku jeho vydáním. Zpracován byl repertoár, který je členy Olšavy předváděn nejen na domácích, ale i zahraničních podiích dodnes a snad i do budoucna. Jeho digitalizovanou podobu Vám tímto předkládám.
Josef Václav Hauerland: BRODSKÉ PĚSNIČKY
Pan Hauerland sepsal tento zpěvníček v r. 1894 u příležitosti národopisné výstavky v Uherském Brodě. K 50. výročí jeho úmrtí byl znovu zpracován. Digitálně byla přejata podoba vydání z r. 1989.
Joža Černík: Zpěvy moravských kopaničářů
Joža Černík tento zpěvník připravil k vydání v r. 1908 v Praze. Jde o kolekci písní z moravsko slovenských kopanic, tedy oblasti blízké atorovu srdci, jak ukazuje i stať sepsaná v úvodu.
Než jsem se do zpracování tohoto zpěvníku pustil, zachytil jsem velmi zajímavý článek o panu Černíkovi, který sepsala paní Lucie Uhlíková. Text byl připravaný pro Folkové prázdniny - Kolokvium 2011: Lucie Uhlíková: JOSEF ČERNÍK A JEHO CESTY ZA LIDOVOU PÍSNÍ
Jiří Špirit: Pod světlovským zámkem
Dovolím si citovat z úvodu sepsaného k tomuto zpěvníku panem Karlem Pavlištíkem: "… z písní, které se v repertoáru Světlovanu zpívají od dob jeho začátků až po dnešní čas, jej sestavil Jiří Špirit, dlouholetý člen, pozdější primáš a umělecký vedoucí kapely, která nese jméno svého zakladatele Jaroslava Pavlíka. 165 písní ve zpěvníku uvedených je z okolí Bojkovic,…"
(* 19.10.2019)
Dnes zazní naposledy MID soubory prezentované prvkem EMBED. Tento prvek jsem opustil a nahradil jej prvkem OBJECT a je implementován pro plužinu "MS media player". Snad to bude dobrá cesta a "posluchači" s použitím Internet Exploreru si vyslechnou melodie, jak jim je připravuji.
Je trochu smutné, že prvky HTML5 AUDIO ani VIDEO neumí přehrávat midi soubory. MID soubory jsou tak datově úsporné, jak je to jen možné. Ale nejen proto zvítězil formát MID při volbě, jak zpřístupnit písňové podklady, které zpracovávám. Je to historická volba. A snad mne pochopí příznivci, kterým alespoň touto cestou děkuji.
(* 4.12.2020)
Dnes jsem implementoval prvek AUDIO na přehrávání melodií ve formátu MP3. Bránil jsem se tomuto kroku, jak nejdéle jsem mohl. V pondělí jsem zakoupil konverzní utilitu Midi2Wav Recorder, v.4.1 a vzniklo 2426 souborů MP3 s nejnižším možným bitrate. Objem dat proti MIDI souborům vzrostl přibližně 50-krát. Cenou je ale docela bídná kvalita zvuku. Takže pro ty co si chtějí poslechnout kvalitu, platnou do včerejška: stáhněte si MIDI soubor a přehrajte si jej na kvalitní zvukové aparatuře.
Rudolf Opletal: Nivnice a její obyvatelé
Dílo, které dnes předkládám, je svým rozsahem daleko za hranicí "zpěvníku". Obsahuje 65 melodií, ale jde spíše o melodie dokreslující kolorit života v naší malebné obci.
Pan Opletal byl pedagogem a folklórním nadšencem, který sestavil tuto knihu jako pokladnici pro uchování obrazu doby a zvyků. Patří mu za to naše poděkování.
Krátké povídání přidal i Aleš Kapsa, který při přepisu tohoto skvostu nelitoval úsilí a času.
 Václav Kaprál ∗26.3.1889 †6.4.1947 |
Václav Kaprál: Česká mše pro smíšený sbor a varhany Jednoho dne u nás doma zazvonil pan Slávek Bartek, strká mi do rukou igelitku se slovy: „To sem pro tebe nachystál, přeber si to a udělaj s tým, co uznáš za vhodné“. A tak ke mně doputovala, mimo jiného, rukou psaná partitura této mše. Někdy v roce 2019 jsem se konečně odhodlal, naplnit žádost strýca Bartka a řekl jsem si, že je to sice trochu mimo zaměření našeho webu, ale kontext kulturních kořenů naší obce to rámcově ovlivnilo. Takže jsem zkusil zapátrat a našel jsem paní Miroslavu Menšíkovou, která mi pomohla se svolením pana J. Kaprála k publikaci. U kurátora muzejních sbírek týkajících se Kaprálovy pozůstalosti pana Ondřeje Pivody jsem si nechal potvrdit autentičnost rukopisu. Za toto všem třem zmiňovaným patří mé poděkování. A konečně jsem se do toho pustil. Naskenoval jsem partituru a připravil tuto prezentaci. Josef Kaprál o tomto díle píše: Václav Kaprál složil Českou mši, někdy také zvanou „Svatobořická“, nebo „Prosebná mše“ ve velmi složité době. Jednak přišel o jediného potomka - Vítězslavu a pro emigraci bratra Bohumila do Anglie byl od r. 1942 do konce války zavřen v Internačním táboře Svatobořice. Jako údajně nemocný se dostal dvakrát do uherskohradišťské nemocnice, kde mu přednosta oddělení za velkého rizika umožnil přístup ke klavíru. V nemocnici se náhodou setkal s děkanem nivnického chrámu P. Běhalem. Ten si Kaprálovi stěžoval na nedostatek dobrých českých mešních skladeb, které byly především psány na latinské texty, kterým lid nerozumí. Na naléhání děkana Kaprál Českou mši napsal. V Nivnici únor 2021 |
 P. Stanislav Běhal ∗13.11.1883 †26.7.1955 |
Sbírka vánočních písní, které vybral a upravil p. Seidel je ukázkou nádherné melodiky velebící Kristovo narození a oslav spojených s tímto Svátkem. Vždy, když si v tomto zpěvníku listuji, jsem okouzlen silou toho, co lidé vytvořili k oslavě této události. Úvod sepsaný panem J. B. Foersterem to jen dokresluje.