Ejhle, chasa naša
1. Ejhle, chasa naša běží se salaša,
obuškama pleskajú, jakúsi radost majú:
skákajú, výskajú, gajdajú, tancujú,
neb s oblaků od andělů radost velikú čujú:
běhajú, sháňajú, chytajú, lapajú,
k Betlemu pospíchajú a děťátku po kozlátku dávajú.
2. Co ty, Kubo, vezmeš? ty spíš hněď, jak lehneš;
nabij dobře svůj pluhák*) a vem na sebja sajdák;**)
přichystaj, nachystaj, co chytneš, s chuťú daj,
co patří tomu děťátku, hleď, abys to nezmeškál,
žinčice lahvice, z pohanky krupicu;
naplň ňú plnú fasku, aby díťa živo bylo i s matkú.
3. Nuž, my nemeškajme a jemu zahrajme
na ty naše husličky; klekneme před jesličky,
ty, milý Ježišku, vztáhni svú ručičku,
požehnaj nás, tvoje ovce, náš milý pastýříčku,
ó milý Ježíšku, náš milý panáčku,
zahrajem ti valaskú kdy umřeme, proukaž nám tvú lásku.
4. Vy, školní žáčkové, chvály vzdajte nové
poďte k Ježiši Pánu, hleďte na jeho schránu;
plesajte, zpívajte, zahrajte, gajdujte,
a nemeškajte sem přijíť poklonu svú učiniť
milému, krásnému, pěknému, švarnému,
Ježíškovi našému a našému pastýříčku věčnému.