1. Krásná Panna přemilého syna nám porodila,
ovinuvši v plenky, do jesliček jej položila.
Řkouc: Nynej, mé děťátko, nynej, pacholátko,
s ním se těšila, tak mu zpívala.
2. Volek a oslík na něj dýchali jako by řekli:
Králi mocný a náš Stvořiteli, pročs tak snížený?
Též i jiná hovádka, rozličná ptáčátka
jej jsou chválili a velebili.
3. Protož i my, stvoření rozumné, jej přivítejme.
Jeho slavné Narození chvalme a Jej uctěme.
S tím Otci nebeskému, na nás laskavému
za něj děkujeme a se radujeme.
4. Onť nám z pouhé nesmírné milosti radost způsobil,
poslav Syna z nebeské výsosti, aby nás spasil.
Jenž hned od narození rozličné soužení
trpěl za hříšné z lásky přílišné.